Často pro dokreslení a vysvětlení toho, co je moje práce používám historku o deseti opicích v kulaté místnosti. Je to krásný příklad, jak fungují zvyky a tedy i popis toho, čemu se říká firemní kultura.
Vezměme tedy deset opic a dejme je do kulaté místnosti. Doprostřed místnosti dejme žebřík a na vrcholek žebříku trs banánů. Co se bude dít dál?
Opice budou zkoumat svoje nové obydlí a po nějaké chvíli si všimnou i banánů a vrhnou se na žebřík. V tu chvíli je všechny spláchneme studenou vodou do kouta. Budou následovat pravděpodobně 3-4 pokusy o to samé a my zareagujeme stejně, studenou sprchou. Po chvíli opice pochopí, že když se vrhnou na žebřík, tak dostanou všechny studenou sprchu a uznají, že banány jsou nedosažitelné. Klidně dál budou žít dlouhé roky v té místnosti s banány, bez toho aby se je pokusily získat.
To ovšem není náš plán 
Vyndáme jednu z opic ven a dáme tam jinou. Co myslíte, že bude následovat? Ano, je to celkem jasné, to co na začátku, opice se po nějakém čase vrhne k žebříku a pokusí se dostat k banánům. S jedním velkým rozdílem. Vy už ji nebudete muset spláchnout studenou vodou. A víte proč? Jakmile se totiž přiblíží k žebříku, ostatní opice se vrhnou na ní a rozbijí jí hubu.
Ona to zkusí ještě 2-3x a pak zjistí, že sahat na žebřík je hloupý nápad a přestane to zkoušet. To samo o sobě už něco naznačuje, ale pokračujeme dále.
Vyndáme druhou opici a situace se bude opakovat, jako v předchozí situaci. s jedním drobným rozdílem. Tuto druhou opici mlátí i ta první opice, která vůbec netuší proč.
Teď už jistě chápete, kam tím mířím. Pokud postupně vyndáte všechny původní opice a vyměníte je za nové, dostanete
10 opic v kulaté místnosti s trsem banánů, které dobře vědí, že se na ně nesahá, ale žádná neví proč. Přesto to akceptují jako fakt, který budou do krve bránit a je součástí jejich života, nebo také firemních procesů.
Toto přátelé, je způsob jak vzniká firemní kultura.
Každá firma má desítky až stovky kulatých místností, kde lidí dělají nějakou činnost prostě proto, že jim to řekl ten před nimi a jemu ten před nimi. Někdy ty zvyky nemusí být špatné, ale je dobré vědět PROČ jsou dodržovány.
Opicím v tomto příběhu nikdo neřekl, že se k banánům nesmí dostat jinou cestou či vyřešit to jinak. Jen ta jedna cesta byla velmi nepříjemná. Ony si přesto tu překážku spojí s cílem a příštím generacím už říkají, že CÍLE nesmí být dosaženo, nikoliv to, že první překážka je nepříjemná.
